Spolkový ústavní soud v Karlsruhe zrušil zastropování nájemného v Berlíně.

1. 5. 2021
Vážení čtenáři, německý ústavní soud zrušil právní předpis, který v hlavním městě Berlíně zmrazil nájemné. Podle soudu jednotlivým spolkovým zemím, kterou je i německá metropole, nepřísluší o výši nájemného rozhodovat. Tuto pravomoc má totiž pouze parlament na celoněmecké úrovni. Nájemcům v Berlíně teď reálně hrozí, že budou muset rozdíl mezi tržním a zastropovaným nájemným uhradit, informovala agentura DPA.

Koncem loňského února vstoupila v Berlíně v účinnost právní norma, která na pět let zmrazila nájemné u zhruba 1,5 milionu bytů. U takřka 300.000 bytů museli pronajimatelé (vlastníci) nájemné snížit na úroveň z června 2019. Od roku 2022 mohou ceny znovu stoupat, ale ročně nejvýše o 1,3 procenta. Cílem kontroverzního opatření prosazeného levicovou koalicí na berlínské radnici bylo zastavit prudký nárůst nákladů na bydlení z posledních let, kvůli kterému se řada obyvatel z německého hlavního města vystěhovala.

Berlín byl prvním německým městem, které se rozhodlo takovýmto přímým způsobem regulovat ceny nájemného. Podporovatelé nový zákon oslavovali jako krok k větší spravedlnosti a prohlašovali jej za vzor pro celou zemi, zatímco odpůrci ho odsuzovali jako socialistické opatření. Žalobu k německému ústavnímu soudu (pozn. Das Bundesverfassungsgericht - BVerfG) podala konzervativní koalice CDU/CSU a svobodní demokraté (FDP).

Verdikt soudu v Karlsruhe, který zákon označil za ex tunc (tj. od samotného počátku) neplatný, pro nájemce znamená, že budou „případně muset doplatit rozdíl mezi zastropovaným nájemným a činží uvedenou v nájemních smlouvách“, konstatovala berlínská radnice.

Realitní skupina Vonovia již nicméně oznámila, že tento doplatek vymáhat nebude. Berlínský Senát v úterý zasedne, aby probral možnosti „sociálně snesitelného řešení“ aktuální situace v oblasti bydlení.

Z realitního pohledu letos v únoru uveřejněný průzkum institutu Ifo ukázal, že zmrazení činží (nájmů) v Berlíně po roce platnosti sice snížilo jejich růst, ale současně omezilo nabídku nájemních bytů ve městě. Realitní sektor si stěžoval, že byl nucen snížit investice do výstavby nových bytů.

Německý svaz majitelů domů a pozemků označil rozhodnutí soudu za správné. „Dnes je dobrý den nejen pro politiku výstavby bytů a soukromé pronajímatele, nýbrž také velmi dobrý den pro nájemníky,“ uvedl svaz.

Tento rozsudek přivítal i Spolkový svaz svobodných podnikatelů v nemovitostech a bydlení (BFW), který své členy zároveň vyzval, aby v otázce doplatků nájemného postupoval „sociálně zodpovědným způsobem“.

Podle německého svazu nájemníků se jedná o „hořké“ soudní rozhodnutí, které by mělo nyní vést k řešení problému s bydlením na celoněmecké úrovni.

„Jde o budíček poslancům na spolkové úrovni, aby konečně začali jednat a zastavili explozi nájmů v mnoha německých městech,“ uvedl předseda sdružení Lukas Siebenkotten.

„Zmrazení nájmů je historie,“ sdělil spolkový ministr vnitra, výstavby a společenství (Bundesminister des Innern, für Bau und Heimat) a premiér Bavorska Horst Seehofer. „Je to dobře, neboť i z hlediska bytové výstavby šlo o zcela chybnou cestu. Způsobilo nejistotu na trzích s bydlením, zbrzdilo investice a nevytvořilo jediný nový byt,“ myslí si. „Má zásada zní: stavět, stavět, stavět! Jen v roce 2020 bylo postaveno 300.000 nových bytů, nejvíce v uplynulých 20 letech. To je a zůstane nejlepší ochrana nájemníků,“ uzavřel ministr.


Mgr. Petr Jezdinský (s využitím webů České justice a ČTK)

Zapojte se do diskusí

Zde máte možnost zapojit se do diskuze či položit provozovateli stánek nějaký dotaz.

Tento prohlížeč je zastaralý a proto není podporován.
Stáhněte si prosím novější prohlížeč