5. 11. 2021
Vážení klienti, milí čtenáři, Bankovní rada České národní banky (dále jen „ČNB“ nebo „centrální banka“) včera skokově zvýšila základní úrokovou sazbu, a to o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, což je nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Základní sazba ČNB bude nejvyšší od prosince 2008. Finanční analytici přitom očekávali zvýšení sazeb pouze o 0,5 až 0,75 bodu. Centrální banka taktéž bohužel zhoršila odhad vývoje národního hospodářství a čeká vyšší inflaci.
Bankovní rada je podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s její prognózou. „Tím krokem jsme odpracovali výraznou část toho zmíněného strmého růstu sazeb. Domníváme se ale, že se sazbami se budeme muset dostat na neutrální úroveň kolem tří procent, lépe nad nimi,“ prohlásil Rusnok. Podle něj dnešní krok tak určitě nebyl posledním zvýšením sazeb v nejbližší době. Pro výrazný růst úrokových sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů rady ČNB. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny, uvedl Rusnok. Kandidát budoucí pětikoalice na premiéra Petr Fiala (ODS) napsal ČTK, že rozhodování o úrokových sazbách je čistě v kompetenci ČNB a vláda by do toho nijak neměla zasahovat.
Hlavní rolí centrální banky je podle jejího guvernéra udržení cenové stability. „I za cenu určitého ochlazení ekonomiky jsme připraveni ukotvit inflační očekávání. My tady nejsme od toho, abychom brali ohled na nějakou skupinu, např. držitele úvěrů nebo exportéry nebo dovozce. My jsme tady od toho, abychom pečovali o cenovou stabilitu v této zemi. Bez ní ani geniálnější vládní politika nezajistí blahobyt, pokud tady nebude cenová stabilita,“ zdůraznil Rusnok.
Ekonomové tak velký růst sazeb nečekali. „Jestliže bylo razantní zvýšení o 0,75 procentního bodu na minulém zasedání určitým překvapením, je současný krok překvapením zásadním. Je zřejmé, že si je ČNB plně vědoma svého poslání udržovat přiměřený růst cen, a rozhodla se proto pro tento zásadní krok,“ sdělil partner poradenské PwC Petr Kříž.
ČNB v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. Současně v nových odhadech centrální banka počítá letos nadále s průměrným kurzem koruny 25,6 Kč/EUR. Příští rok pak počítá nově s průměrným kurzem 24,2 koruny za euro a v roce 2023 s 23,9 Kč/EUR. V srpnu odhadovala pro příští rok kurz 24,50 koruny za euro a pro rok 2023 pak 24,20 koruny za euro.
Odborníci předpokládají, že zvýšení sazeb se odrazí ve zdražení úvěrů, především půjček na bydlení. „Očekáváme, že toto zvýšení sazeb spustí další kolo zdražování. Nasvědčuje tomu i pokračující růst ceny zdrojů, kdy pětiletý úrokový swap je již nad třemi procenty. Desetiletý swap je nyní o 35 bodů levnější (2,75), což indikuje, že hypotéky s fixací nad sedm let by měly zdražovat o něco pomaleji než např. hypoteční úvěry s tříletou a pětiletou fixací,“ uzavřel Libor Ostatek ze společnosti Golem Finance.
Mgr. Petr Jezdinský (za využití ekonomických rubrik webových serverů)