Pozemky, domy, mosty nebo hrobky opuštěné po roce 2014 připadnou od ledna státu.

12. 12. 2023
Vážení čtenáři, milí klienti, veřejný ochránce práv upozorňuje, že s koncem roku se blíží důležitý termín pro nakládání s opuštěnými nemovitostmi. Pravidla se změnila již v roce 2014 s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku. Místo obcím teď opuštěné nemovitosti připadají státu. Zároveň ale musel stát počkat deset let, než se mohla nemovitost opravdu považovat za opuštěnou.

A právě tato desetiletá ochranná lhůta s koncem roku uplyne. Pokud by teď obec chtěla získat opuštěnou nemovitost do svého vlastnictví. Zejména obce v pohraničí v této souvislosti zjišťují, že si potřebují uspořádat i starší evidenci velmi specifického typu nemovitostí – a začínají řešit otázku vlastnictví opuštěných hrobek na svém území.

Přestože nejsou vedeny v katastru nemovitostí, rovněž hrobky se považují za nemovitosti. A pokud nejsou známi jejich vlastníci, platí pro ně stejná pravidla jako pro jakoukoli opuštěnou nemovitost. Na ombudsmana se obrátili zástupci města v někdejších Sudetech s dotazem, jak mají nejen v souvislosti s novým občanským zákoníkem s opuštěnými hrobkami na svém území správně naložit. Především kvůli poválečnému odsunu (vyhnání)  německých obyvatel totiž řeší osud několika set hrobek. „Obec musí v první řadě zjistit, kdy došlo k opuštění hrobky. Při určení vlastnictví se vždy postupuje podle pravidel platných v okamžiku opuštění věci,“ informuje právník Marek Hanák, který se v Kanceláři ombudsmana věnuje oblasti pohřebnictví. Předpisy se od vzniku Československé republiky několikrát změnily, je proto nutné každý případ posuzovat individuálně.

Německé hrobky opuštěné na konci druhé světové války mohou být ve vlastnictví státu, ale od října 2005 do konce roku 2013 platilo, že opuštěné věci připadaly do vlastnictví obce. Přitom může jít o architektonicky i historicky cenné stavby připomínající významné rodáky a osobnosti místního života. Tvoří nejen část dějin obce, ale mohou pro ni mít i praktický význam: „Hrobky může obec využít pro ukládání lidských ostatků např. po sociálních pohřbech, nebo v případech, kdy si urnu nikdo nevyzvedne,“ doplňuje Hanák. Proto je podle něj logické, aby si obce jako provozovatelé většiny veřejných pohřebišť hrobky ponechaly nebo se minimálně začaly zajímat, zda mají v pořádku jejich evidenci. 

Obec by měla opuštěné hrobky zdokumentovat, vyfotit, zapsat do hřbitovní knihy, a posléze protokolárně spolu s odborem majetku města oficiálně převzít do svého majetku. Jestliže obec zjistí, že některé z hrobek připadly státu, může o ně požádat prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Případné spory o nabytí vlastnictví k opuštěným nemovitostem budou řešit civilní soudy.


Mgr. Petr Jezdinský (s využitím Kanceláře veřejného ochránce práv a České justice)

Zapojte se do diskusí

Zde máte možnost zapojit se do diskuze či položit provozovateli stánek nějaký dotaz.

Tento prohlížeč je zastaralý a proto není podporován.
Stáhněte si prosím novější prohlížeč