14. 4. 2024
Vážení klienti, milí čtenáři, Evropský soud pro lidská práva (dále i jako „ESLP“) 11.1.2024 v rozhodnutí ve věci Wiegandová proti ČR jednomyslně shledal, že česká justice neporušila právo stěžovatelky na ochranu majetku, když nezrušila ani neomezila věcné břemeno zřízené in favorem (ve prospěch) bytového družstva.
Stěžovatelka zdědila restituovaný bytový dům v hlavním městě. Před rokem 1989 bytové družstvo provedlo (dále i jako „BD“) v domě půdní vestavbu, kterou vznikla nová bytová jednotka. Na základě restituční legislativy z roku 1992 vzniklo in favorem BD automaticky věcné břemeno užívání této jednotky. Stěžovatelka se před soudy neúspěšně domáhala jeho zrušení, popř. alespoň omezení ve smyslu stanovení povinnosti, aby jí BD hradilo nájemné.
Stěžovatelka zdědila restituovaný bytový dům v hlavním městě. Před rokem 1989 bytové družstvo provedlo (dále i jako „BD“) v domě půdní vestavbu, kterou vznikla nová bytová jednotka. Na základě restituční legislativy z roku 1992 vzniklo in favorem BD automaticky věcné břemeno užívání této jednotky. Stěžovatelka se před soudy neúspěšně domáhala jeho zrušení, popř. alespoň omezení ve smyslu stanovení povinnosti, aby jí BD hradilo nájemné.
Soud ve Štrasburku posuzoval, jestli byl zásah do vlastnického práva stěžovatelky přiměřený. ESLP souhlasil s argumentací české vlády, že tento druh věcných břemen sloužil k nastolení spravedlivé rovnováhy mezi právy dotčených osob (restituentů a BD) v procesu postkomunistické transformace bytového fondu. Při vyvažování zájmů těchto osob má stát široký prostor pro uvážení. ESLP zohlednil, že stěžovatelka nebyla původním vlastníkem činžovního domu, ani osobou, které byl dům vrácen v restituci. Dům získala jako dědička až v roce 2003. Věděla o věcném břemenu i o tom, že není časově omezeno a že zhodnocení domu vestavbou je přiměřenou náhradou za omezení vlastnického práva. Měla také značný finanční prospěch z prodeje většiny jednotek v domě. Stěžovatelce se dostalo ze strany vnitrostátních soudů vysvětlení, proč ani běh času nevede k hrubé nerovnováze ve vztahu mezi ní a bytovým družstvem. Naopak na druhé straně by zánik či úprava břemene zásadně zasáhly do práv bytového družstva a jeho členů, kteří bytovou jednotku postavili na vlastní náklady a věcné břemeno k ní nabyli v dobré víře. ESLP tedy uzavřel, že stěžovatelka nenesla nepřiměřenou individuální zátěž a že k porušení jejích majetkových práv nedošlo.
Mgr. Petr Jezdinský (s využitím Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP a Advokátního deníku)