5. 1. 2021
Vážení klienti, tradicí např. na www.rkjuris.cz, resp. dalších webech bylo, že první lednová aktualita se týkala legislativy v realitách. Tento rok tomu bude ale díky onemocnění covid-19, vládním restrikcím a především ekonomické recesi jinak. V prvním letošním článku se proto budeme logicky věnovat predikci národohospodářského vývoje pro aktuální rok 2021.
Česká ekonomika by se měla po poklesu o 7,1 procenta v uplynulém roce 2020 vrátit letošní rok k růstu, a to o 3,3 procenta. Inflace by měla klesnout z více než tří procent ke dvěma procentům. Naopak nezaměstnanost by měla růst. Toto zjištění vyplývá z výsledků pravidelného výzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK.
„Příchod vakcíny proti nemoci Covid-19 přinesl optimističtější vyhlídky. Pandemie koronaviru sice bude stále negativně ovlivňovat tuzemskou ekonomiku v první polovině roku 2021, vyhlídky na druhou polovinu se zlepšily, a národní ekonomika by tak měla v roce 2021 růst o více než tři procenta a dále zrychlit i v roce následujícím,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by existence vakcíny proti koronaviru měla vést k postupné stabilizaci národohospodářské situace. „HDP by se podle našeho modelu mohl zvýšit o dvě až tři procenta po v minulém roce 2020 očekávaném poklesu o sedm procent s přispěním především domácí poptávky. Výrazně bude výsledek záviset na podpoře ze strany rozpočtové politiky,“ konstatoval. Na trhu práce bude dle Marka ještě doznívat pokles ekonomiky. „Řada malých firem a živnostníků, které citelně zasáhla druhá vlna pandemie patrně skončí,“ odhadl. Inflace by pak podle něj měla pokračovat v poklesu, který zahájila v polovině roku 2020. Ke zpomalování inflace by přitom měly přispět ceny potravin, nižší ceny energií i skutečnost, že se sníží spotřební daň u motorové nafty.
Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky hrozí, že minimálně první čtvrtina tohoto roku bude stále významně ovlivněna uzavřením některých částí ekonomiky. Navíc aktuální rok bude poznamenán volbami do Poslanecké sněmovny, což bude provázet snaha naklonit si voliče a na druhé straně nepřivodit zdravotní katastrofu. „Ekonomika bude stále operovat hluboko pod svým potenciálem a pravděpodobně bude docházet ke zvyšování nezaměstnanosti,“ sdělil.
„Jestliže nastane zotavování, lze počítat s růstem výkonu ekonomiky čítajícím tři procenta, který ale bude do značné míry výsledkem v uplynulém roce 2020 velmi nízké základny meziročního srovnání. Ani v optimističtějším scénáři proto nelze předpokládat, že by se tuzemská ekonomika plně zotavila z koronavirového úderu už v roce 2021. Tak se přinejlepším stane až v roce 2022,“ uzavřel hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká ekonomika by se měla po poklesu o 7,1 procenta v uplynulém roce 2020 vrátit letošní rok k růstu, a to o 3,3 procenta. Inflace by měla klesnout z více než tří procent ke dvěma procentům. Naopak nezaměstnanost by měla růst. Toto zjištění vyplývá z výsledků pravidelného výzkumu ministerstva financí na základě prognóz 14 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK.
„Příchod vakcíny proti nemoci Covid-19 přinesl optimističtější vyhlídky. Pandemie koronaviru sice bude stále negativně ovlivňovat tuzemskou ekonomiku v první polovině roku 2021, vyhlídky na druhou polovinu se zlepšily, a národní ekonomika by tak měla v roce 2021 růst o více než tři procenta a dále zrychlit i v roce následujícím,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by existence vakcíny proti koronaviru měla vést k postupné stabilizaci národohospodářské situace. „HDP by se podle našeho modelu mohl zvýšit o dvě až tři procenta po v minulém roce 2020 očekávaném poklesu o sedm procent s přispěním především domácí poptávky. Výrazně bude výsledek záviset na podpoře ze strany rozpočtové politiky,“ konstatoval. Na trhu práce bude dle Marka ještě doznívat pokles ekonomiky. „Řada malých firem a živnostníků, které citelně zasáhla druhá vlna pandemie patrně skončí,“ odhadl. Inflace by pak podle něj měla pokračovat v poklesu, který zahájila v polovině roku 2020. Ke zpomalování inflace by přitom měly přispět ceny potravin, nižší ceny energií i skutečnost, že se sníží spotřební daň u motorové nafty.
Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky hrozí, že minimálně první čtvrtina tohoto roku bude stále významně ovlivněna uzavřením některých částí ekonomiky. Navíc aktuální rok bude poznamenán volbami do Poslanecké sněmovny, což bude provázet snaha naklonit si voliče a na druhé straně nepřivodit zdravotní katastrofu. „Ekonomika bude stále operovat hluboko pod svým potenciálem a pravděpodobně bude docházet ke zvyšování nezaměstnanosti,“ sdělil.
„Jestliže nastane zotavování, lze počítat s růstem výkonu ekonomiky čítajícím tři procenta, který ale bude do značné míry výsledkem v uplynulém roce 2020 velmi nízké základny meziročního srovnání. Ani v optimističtějším scénáři proto nelze předpokládat, že by se tuzemská ekonomika plně zotavila z koronavirového úderu už v roce 2021. Tak se přinejlepším stane až v roce 2022,“ uzavřel hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Mgr. Petr Jezdinský (s využitím ČTK)